Pokud napíšete reklamu, tak si zároveň napište i parte, jelikož Vás v noci navštívím s motorovkou!
Autorčin osobní blog - zde.


TBADTR - 6. kapitola

3. listopadu 2010 v 18:56 | Cassie




Název: Tracy Bennettová a Deník T. Raddlea
Kapitola: 6.
Název kapitoly: Půlnoční překvapení
Autorka: Lady vampire Cassie Bellatrix Anya Darkness








Hodiny odbíjely dvanáctou a já stále přecházela po pokoji se seznamem v ruce. Něco jsem určitě zapomněla, nebo ne? Po asi stopadesátém zkontrolování všech těch krámů jsem se rozhodla, že se konečně pokusím usnout. Lehla jsem si na postel, ale najednou mi bylo moc horko. Běžela jsem otevřít okno. Dovnitř začal foukat mírný vlahý vánek poslední prázdninové noci. Opět jsem ulehla a zavřela oči. Měla jsem žízeň, tak jsem vstala, bosky docupkala ke dveřím, které jsem téměř neslyšně otevřela.

Procházela jsem tichou chodbou a našlapovala jsem po tichu.
Došla jsem ke schodům a sevřela v ruce mého plyšáčka Lewise, je to plyšový hipogryf. Dostala jsem ho k sedmým narozeninám a je to až do teď můj plyšový přítel. Dole byla děsivá tma a já nemohla najít vypínač. Pomalu se sevřeným srdcem a Lewisem přitisknutým k hrudi jsem začala potichounku slézat ze schodů. Jeden schod zavrzal - ztuhla jsem a čekala, že se na mně ze tmy něco vyřítí. Nic.

Vteřiny ubíhaly a já jsem si uvědomila, že přeci nejsem srab. Začala jsem obezřetně sestupovat, ale už ne tak potichu. Bylo to nepříjemné, ten zvuk vrzajících schodů a všude jen tma. Dole jsem díky bohu našla spínač a světlo prozářilo celou kuchyni. Jaká to byla úleva. Sesunula jsem se na židli a chvíli namáhavě oddechovala. Pak jsem si nalila do sklenice vodu, vypila jí a dolila si skleničku, kterou jsem si hodlala vzít nahoru pro jistotu.
Skoro se mi zastavilo srdce, když jsem v předsíni uslyšela bouchnout dveře, téměř jsem zkameněla. Slyšela jsem mírné vrznutí jako by někdo šel po schodech. Otočila jsem se k patě schodiště, ale nikdo tam nebyl.

Říkala jsem si, že začínám být hodně paranoidní. Znovu jsem se otočila, vzala si sušenku a to zapraskání se ozvalo znovu - naprosto zřetelně. Otočila jsem se a na dolním schodu stála postava. Vykřikla jsem a převrhla jsem židli. Ze stínu na úpatí schodiště vystoupila teta Betth. Myslela jsem, že omdlím. Nejdřív jsem na ní koukala jako na zjevení a pak jsem se nehorázně začala smát. Vyhubovala mi a poslala mně spát.

S chichotáním jsem vyběhla nahoru a vtrhla do pokoje, zabouchla za sebou dveře. Pak jsem se zarazila, cítila jsem něčí přítomnost. Ústa mi zacpala ledová ruka, která vystřela odněkud zpoza mě. Čirá hrůza mnou projela jako nůž a výkřik děsu byl potlačen rukou, vlna adrenalinu mně vyburcovala k tomu, abych se rychle otočila a snažila se neznámou příšeru zneškodnit. Prožila jsem svou - dneska už druhou - šokovou pomyslnou smrt. Byla to Monica.

"Co tady u všech vyděšených olihní děláš?"zalapala jsem po dechu.

"No, nemohla jsem spát a napadlo mě, že jsi na tom stejně."Vykvikla Monica, která přede mnou stála jen v pyžamku s fénixi.

"A kvůli tomu jsi mi musela přivodit skoro infarkt?"podívala jsem se na ní.

"Omlouvám se,"Pípla "ale já jsem se musela schovat před tvou tetou."pokračovala.

"Ještě to budu muset nějakou chvíli rozdejchávat, ale fajn, pojď - vlez si ke mně do postele."zazubila jsem se na ní.
Lehnuly jsme si spolu ke mně do postele a přikryly jsme se jednou peřinou. Prohodily jsme pár slov, ale po chvilce jsme obě spali jako zabité. Téměř v objetí jsme společně proplouvaly říší snů o Bradavicích až do rána, kdy nás vzbudila s úsměvem teta Betth.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama