Pokud napíšete reklamu, tak si zároveň napište i parte, jelikož Vás v noci navštívím s motorovkou!
Autorčin osobní blog - zde.


TBADTR - 11. kapitola

3. listopadu 2010 v 19:46 | Cassie


Název: Tracy Bennettová a Deník T. Raddlea
Kapitola: 11.
Název kapitoly: Nebelvírská společenská místnost
Autorka: Lady vampire Cassie Bellatrix Anya Darkness









Kráčela jsem s davem chodbou po boku Ginny a Monicy, někde před námi byla v davu Hermiona i Christie. Nestačila jsem se dívat na vysoké klenuté stropy a obrovská krásná okna, nemohla jsem si to zvládnout prohlédnout všechno. Utěšujícím faktem bylo, že tu zůstanu sedm let a to bych to mohla stihnout všechno okouknout.

Všude panovala krásná atmosféra, štěbetající dav nás unášel až ke společenské místnosti, která byla ve věži. Černovlasá dívka z jídelny, která se stále držela za ruku, s tím blonďákem nám prozradila, že heslo je Prskavina. Portrét, kterým jsme prolézali dovnitř do společenské místnosti, byl opravdu zvláštní. Buclatá dáma byla vyšňořena a všechny prváky vítala laskavým úsměvem.

Velká kruhová místnost zářila zlatočervenými barvami a byla plna štěbetajících studentů, černovláska nás odvedla nahoru do dívčích ložnic, kde už čekaly naše věci. Zjistila jsem, že jsem na pokoji s Monicou, Ginny a se dvěma holkama jménem Marie a Katherine. Marie byla hodně upovídaná a výřečná, také byla ten typ holky, co se všemu hihňá. Naopak Katherine byla spíš tichá, nejspíš něco jako Monica.

Mon byla unavená a rovnou se převlékla do pyžama a zalezla do postele, stejně jako Marie, já s Ginny a Katherine jsme ještě sešly dolů do společenské místnosti a usadily jsme se do měkkých křesel u krbu.
V místnosti nebylo zase tak plno, ale že by byla poloprázdná, se také říct nedalo. Nemohla jsem se přestat usmívat a Ginny se taky stále křenila. Katherine zírala do plamenů a pobrukovala si jakousi melodii, kterou jsem neznala.
Po chvilce se k nám připojila Hermiona, která si pročítala nějakou knihu, ale nejdřív nám vysvětlila, že Christie nebylo dobře a tak si šla lehnout.

Asi po deseti minutách, při kterých jsem neřekla ani slovo (což byl docela výkon) se dovnitř vřítil jakýsi kluk z vyššího ročníku a na celou společenskou místnost začal nadšeně řvát.
"Georgi, Frede… Harry s Ronem přiletěli létajícím autem vašeho taťky!"
Hermiona zuřivě vyskočila na nohy a pelášila někam pryč, to už jsem ji ale nesledovala.
V místnosti vypukla vřava a jeden by přeslechl vlastního slova, jaký se rozjel humbuk. Spousta lidí se ptala jak se to Lee Jordan (jeho jméno jsem se dozvěděla od Ginny, které to řekli Fred s Georgem) dozvěděl, ale odpověď zanikla ve všeobecném hluku.

Ginny divoce vyskočila a prodrala se někam mimo můj dohled a Katherine se konečně odtrhla od plamenů.

Během chvíle byla snad celá nebelvírská kolej na nohou a okolo byla spousta halasu a změť postav se mi míhala před očima. Někdo - mám jisté podezření, že Fred s Georgem - propašoval do společenské místnosti pořádnou dávku občerstvení a několik máslových ležáků. Usmála jsem se na Katherine a doběhla jsem pro pár kotlových koláčků, na které se mi sbíhali sliny, i když jsem byla plná z hostiny. Chvilku mi trvalo, než jsem se prodrala do středu dění, ale podařilo se mi ukořistit hned pět koláčků. Po chvilce jsem se zase dostala k našim místům u krbu, ale v mém křesle seděl kluk.

Měl kulatý obličej, proužkované pyžamo a nervozně se usmál, mohl být tak z druhého ročníku.

"P-promiň, nevěděl jsem, že tu s-sedíš. Promiň,"
Pousmála jsem se tomu koktání.

"To přece vůbec nevadí, klidně seď. Mimochodem já jsem Tracy. Tracy Bennettová," podala jsem mu ruku.

"Ne - Neville Longbottom." podal mi ruku. Zdá se, že už tu mám dalšího kamaráda…

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gabux Gabux | Web | 16. ledna 2012 v 18:00 | Reagovat

Super! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama